„Na soukromé si titul prostě zaplatíš.“ Tuhle větu slyšel skoro každý, kdo o soukromé vysoké škole začal uvažovat. Často ji pronese někdo z rodiny dřív, než si školu vůbec prohlédnete. Jenže z toho, kdo školu vlastní, se náročnost studia nedá vyčíst. Stejně tak veřejná škola sama o sobě nezaručuje, že konkrétní obor bude dobrý. V článku najdete šest věcí, které si u kteréhokoli programu ověříte za jeden večer. K nim přidáváme otázky, se kterými se vyplatí jít na den otevřených dveří. Pokud teprve řešíte, jestli na vysokou vůbec jít, může vás zajímat co dělat po maturitě.
Předsudek má pochopitelné kořeny. Když student platí školné, nabízí se podezření, že škola nemá zájem ho „vyhodit“. K tomu se přidává flexibilita, kterou soukromé školy často nabízejí: výuka o víkendech, online přednášky, volnější termíny zkoušek. Na první pohled to může působit, jako by se nic nemuselo.
Flexibilita ale říká, kdy a jak se učíte, ne kolik se toho musíte naučit. Víkendová výuka znamená, že látku zvládnete při práci, ne že jí bude méně. Stejně tak volnější termín zkoušky neznamená lehčí test.
Důležitý je i právní rámec. Soukromá vysoká škola smí působit jen se státním souhlasem ministerstva školství a její studijní programy musí být akreditované stejně jako u veřejných škol. Absolvent bakalářského programu získá titul Bc. a podle zákona o vysokých školách musí studium zakončit státní závěrečnou zkouškou, která nesmí spočívat jen v obhajobě bakalářské práce. Akreditace je minimum, ne důkaz nadprůměrné kvality. Pro rozhodnutí je proto potřeba podívat se konkrétnímu programu pod pokličku.
Hledejte název programu, který chcete studovat, v registru vysokých škol a studijních programů MŠMT. U každého programu uvidíte typ (bakalářský, navazující magisterský), formu studia, standardní dobu studia, stav a platnost akreditace. Pokud program v registru nenajdete, ptejte se proč.
Pozor na profesní tituly typu MBA nebo BBA. Bývají to programy s vlastní (třeba mezinárodní) akreditací, ale nejsou totéž co akademický titul podle českého zákona. Nemusí to být špatně, jen byste měli vědět, co přesně na konci dostanete.
V registru najdete i profil programu. Profesně zaměřený program klade důraz na praktické dovednosti pro výkon povolání, akademicky zaměřený víc na teorii a přípravu na tvůrčí a výzkumnou práci. Ani jeden profil není „lehčí“. Pokud chcete hned pracovat v oboru, dává smysl spíš profesní. Pokud vás láká věda nebo doktorát, dívejte se spíš po akademickém.
Název oboru je reklama, studijní plán je obsah. Projděte seznam povinných předmětů po ročnících. Kolik je tam ekonomie, matematiky, práva nebo statistiky? Kdy začínají předměty zaměření? Pokud plán obsahuje jen lákavě znějící předměty bez základů, zbystřete. Pokud naopak vidíte poctivý první ročník plný základů, počítejte s tím, že první rok nebude o tom, co vás na oboru lákalo nejvíc.
Zjistěte, jak probíhají zkoušky (písemně, ústně, elektronickým testem, projektem), kolik je opravných termínů a co se stane, když je vyčerpáte. Tady se nejčastěji plete flexibilita s nenáročností. Škola, kde si termín zkoušky vyberete sami, může mít stejně přísný test jako škola s pevným zkouškovým obdobím. Jen vám dává víc volnosti v tom, kdy ho napíšete.
Vysoké školy musí obhájené bakalářské a diplomové práce zveřejňovat v databázi kvalifikačních prací, včetně posudků oponentů. Otevřete si dvě tři práce z oboru, který vás zajímá. Za deset minut uvidíte, jakou úroveň škola od absolventů čeká a jak přísně oponenti hodnotí.
Podívejte se, kdo učí předměty zaměření: akademici, lidé z praxe, nebo kombinace? Hledejte hodnocení výuky a průzkumy mezi absolventy, ideálně s vysvětlením, jak byly sebrány. Ptejte se také na konkrétní výsledky: jaké projekty studenti dělají, kde absolventi pracují, jestli škola podporuje studentské podnikání. Jeden rozhovor se studentem druhého ročníku vám řekne víc než celý propagační leták.
Abyste viděli, jak takové ověření vypadá v reálu, zkusme ho projít na jedné konkrétní škole, Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM) v Praze. Nejde o srovnání se všemi ostatními školami, jen o ukázku postupu. Údaje vycházejí z webu školy a z registru MŠMT k 14. 10. 2026.
Z toho je vidět hlavní věc: flexibilita se tu týká rozvrhu a termínů, ne toho, jestli se zkouška skládá. Že to jde i v praxi, ví i tým MyProm. Při studiu naši zaměstnanci zvládli zorganizovat desítky maturitních plesů. Volnější rozvrh nebyl únik před povinostmi, ale způsob, jak stihnout obojí.
Než podáte přihlášku, zkuste si na tyhle otázky sehnat odpověď. Klidně si je vytiskněte a odškrtávejte:
Pokud vám škola na většinu z nich odpoví konkrétně a bez vytáčení, je to dobré znamení. Pokud se odpovědi ztrácejí ve frázích, ptejte se dál.
Soukromá vysoká škola není automaticky lehčí ani těžší. Je to konkrétní program s konkrétními předměty, zkouškami a lidmi. To všechno se dá ověřit dřív, než zaplatíte první školné. Když si projdete registr, studijní plán a pár závěrečných prací, budete na otázku „není to jen koupený titul?“ umět odpovědět fakty, ne pocitem.
Pokud máte maturitu teprve před sebou, nezapomeňte si pohlídat termíny maturit 2027 a přihlášky a přečtěte si, jak zvládnout maturitu. Pro jistotu se podívejte i na plán B v článku co když maturita nevyjde. Ještě předtím vás čeká maturák. Pokud ho chcete mít v klidu z hlavy a soustředit se na výběr školy, s plesem vám pomůžeme od A do Z.